Home

Roamingové vysílače aneb jaké dopady má roamingová regulace v zahraničí

21.7.2017

O nové evropské regulaci roamingu jsme vás již informovali, stejně jako o tom, co konkrétně přináší a jak se promítla do roamingových tarifů našich operátorů. V řadě evropských zemí má však tato regulace mnohem silnější dopady než v Česku. V Evropě totiž existuje mnoho zemí, ve kterých operátoři na roamingu těžce prodělávají a ve kterých je řada vysílačů vybudována jen pro turisty. To vytváří čím dál větší ekonomické pnutí. Jak tedy vypadají změny roamingu na evropské úrovni?

Sever proti Jihu

Boj o konečnou podobu evropské regulace probíhal v Bruselu nejen na úrovni operátoři versus politici, ale velice často i na úrovni jednotlivých členských států mezi sebou i mezi jednotlivými operátory. V evropských odborných kruzích se hovořilo doslova o válce Severu proti Jihu, jak zmiňuje kupříkladu agentura Reuters. Severní členské státy EU totiž obvykle patří mezi „exportéry“ turistů, zatímco ty jižní mezi jejich „importéry“. Však i v našich podmínkách se stačí podívat na to, kolik našich občanů každoročně zavítá k moři do Chorvatska a kolik Chorvatů každoročně navštíví Česko.

Jádrem největšího potenciálního problému se stal datový roaming, a to i přesto, že Evropská komise nakonec reflektovala, že by asi nebylo úplně ekonomicky únosné, aby náklady placené operátorem za roaming jeho zákazníka několikanásobně převyšovaly jeho příjmy, které mu zákazník zaplatil. Proto evropská regulace obsahuje i vzoreček pro přepočet roamingového datového limitu – jakési roamingové FUP, které definuje maximální objem dat, které může zákazník v roamingu čerpat ze svého datového limitu na základě výše svého měsíčního paušálu.

Přesto však operátoři zejména v severských státech, jako je Švédsko, Estonsko či Litva, museli v den zavedení evropské regulace přistoupit k okamžitému zrušení roamingu pro čistě datové tarify. I tak se však řada odborníků, včetně např. analytiků z Credit Suisse, domnívá, že ve členských státech s nedostatečným turistickým ruchem bude muset kvůli regulaci roamingu dojít k mírnému zdražení tarifů. Jenže své háčky má evropská regulace i na jihu.

Na jihu je háček v ekonomice výstavby sítě

Budování základnové stanice u komerčních mobilních operátorů podléhá poměrně přísnému ekonomickému posouzení. To, zda se někde postaví nový vysílač, nebo ne, se rozhoduje v oddělení plánování sítě na základě odhadovaného provozního zatížení, ze kterého se dopočítává příjmová strana rovnice. Pokud odhadované příjmy z vysílače dostatečně převýší odhadované náklady, vysílač je vybudován. Naopak potenciálně ztrátové vysílače se nestavějí. Jejich existenci by totiž museli dotovat zákazníci, kteří je vůbec nevyužijí. Pokud však významnou část provozu v některé lokalitě zajišťují roamující turisté, strana odhadovaných příjmů i ekonomika základnové stanice se razantně změní. Pro místní by ji nikdo nestavěl, ale vyšší poplatky plynoucí z roamingu ji bez problémů zaplatí.

Je přitom vhodné si připomenout, že na celkových nákladech vlastnictví se u vysílačů největší měrou podílejí provozní náklady, zejména za pronájmy střech a pak samozřejmě i za energie. Není to tedy tak, že by operátor investoval jen zpočátku pár milionů do veškeré byrokracie, která je zejména v Česku až obdivuhodná (např. je potřeba kolaudovat „díru“ v zemi na optický kabel), výstavby, připojení a vybavení příslušného vysílače a pak už jen inkasoval příjmy. Veškeré plánování je tak dlouhodobé a probíhá na základě „morální“ životnosti technologie.

Turistické sítě se mohou stát nerentabilními

Na jihu, zejména u řeckých, španělských, italských, ale koneckonců i chorvatských pláží, se příliš telekomunikačního provozu od místních obyvatel nekoná. Jistě, „nějaké“ pokrytí si tato poptávka, případně požadavky licencí, vyžádá. Současný stav je však takový, že málokde najdete tak vysoce dimenzované sítě jako právě na nejoblíbenějších evropských plážích. „Jižanští“ operátoři totiž brzy pochopili, že turisté na dovolené chtějí telefonovat a jejich domovští operátoři jsou ochotni za tuto možnost platit nemalé peníze. Ty jim však evropská regulace začala postupně ukrajovat, protože kromě koncových cen se vztahuje i na ty velkoobchodní. Jenže vysílače už byly postaveny.

Na jihu tak teď stojí tisíce vysílačů pokrývajících třeba jen moře mezi četnými řeckými ostrovy. Ty však od 15. června 2017 generují podstatně nižší příjmy s mnohem vyššími nároky na datové přenosy, přičemž v příštích pěti letech se mají právě příjmy z datového provozu, který nebýval nikdy u těchto vysílačů dominantní, snížit o dalších 68 %. Místní operátoři se tak brzy ocitnou před rozhodnutím, co v nastalé situaci dělat. Na místě je zastavení investic do navyšování kapacit vysílačů i jejich postupné vypínání, zejména tam, kde operátoři platí drahé nájmy. Pro turisty, a koneckonců ani místní, to však není příliš pozitivní zpráva.

Protitržní opatření mívají na trh negativní dopady

Zdá se tedy, že současné protitržní opatření, které donutilo mobilní operátory nabízet své služby, maloobchodně i velkoobchodně, pod úrovní nákladů, respektive příspěvků na úhradu vybudování a provoz infrastruktury, bude mít negativní dopady jak na operátory ze severu, kteří stojí na straně regulace maloobchodních cen, tak na jihu, kde jsou operátoři svázáni regulací velkoobchodních cen. A tyto dopady dříve či později postihnou koncové zákazníky, tak jako se tomu stalo již ve Švédsku, Estonsku či Litvě.